Indické rágy versus muzikoterapie

Vysvětlit pojem rága je velmi nelehký úkol a nedá se dost dobře popsat pár slovy. Avšak pokusím se o to! J

Rágy zachycují nálady i emoce

Představme si tkalce nádherných perských koberců. Máte to? Má možnost si vybrat nějaké barvy příze, se kterou bude pracovat. Spadá také do určité tradice vzorů. A zrovna nyní se nalézá v takové a takové náladě. Možná svítí sluníčko, možná je chladná zima.

Musí se hodně soustředit, aby dodržel přesnost svého obrazce, na kterém právě pracuje. Je ale v naprosté meditaci, jeho mysl je klidná. Svoji práci už dělá tak dlouho. Vy se díváte na ty barvy a užasnete, cítíte z jeho práce takovou radost, čistotu a oddanost. Je vám s ním dobře, užíváte si té nálady a atmosféry, která zrovna panuje. Zavíráte oči a po dlouhé době zase cítíte sami sebe, je to fajn. Chybělo vám to. Cítíte, že se ve vás něco změnilo a jste spokojení a uvolnění. Nikam nechvátáte a prostě si ten moment užíváte…

Ano, tak takhle nějak vypadá hudební forma indické klasické hudby, která si říká „rága“.

Ty barvy příze, které si tkadlec (hudebník) vybral, to jsou noty. Zapadají do složitých pravidel tohoto žánru a hudebník je musí po celou dobu své rágy dodržet. Ví, jak ten vzorec (skladba) má vypadat, spadá pod určitou tradici svých guruů. Má ale veliký prostor pro sebevyjádření – improvizaci. Je to hudba, která má život.

Chci říci, že hudebník přesně tutéž skladbu nikdy nezahraje dvakrát stejně. A to proto, že jako ten tkadlec se možná zrovna nachází v listopadové náladě, nebo monzunové, večerní… a přesně to také rágy rozlišuje a ovlivňuje momentální rozpoložení mysli a srdce hudebníka, které podání rágy mění. Ponoříme-li se do takovéto hudební nálady spolu s muzikantem, můžeme zažít něco úplně nového v hudbě, jelikož rágy mají neskutečnou energetickou sílu člověka povznést a očistit.

A proč a jak? Kdysi dávno v daleké Indii někteří lidé toužili po mnohem hlubším vědění o vesmíru, o přírodě a sobě. Odcházeli do džungle, nebo do jeskyň hledajíce samotu a klid pro rozjímání. Mnohým takovýmto lidem se podařilo objevit nové vědění a tato cesta se nazvala jógou – probuzení posvátné energie Kundaliní.

Jóga tedy měla dát člověku osvícení, probuzení Kundaliní. Všichni známe Buddhu, jmenoval se Siddhártha Gautáma, ale jelikož se mu podařilo velké vnitřní osvícení pomocí jógy, lidé mu pak říkali Buddha – probuzený, osvícený.

Osvícení jogíni přinesli do indické kultury významný element pocházející z poznání posvátné energie kundaliní a jejího velkého prazdroje, vesmírné energie. Vnesli aspekty jógy do veškerého umění - do tance, zpěvu, hudby instrumentální atd. A tak vznikly i rágy.

Rágy se stali základním útvarem indické klasické hudby - dávají prostor pro volnou kompozici hudebníka dle vymezených pravidel - něco mezi volnou improvizací a strukturou.

Muzikoterapie - léčba čaker hudbou

Každý, kdo by se chtěl rágy učit, se nejprve musí naučit ovládnout svou pozornost, své tělo, svůj dech, mysl, a toto vše jógou očistit. Také tradice předávání vědění z mistra (gurua) na žáka zde stále platí. Dostáváme se tedy ke slovu muzikoterapie.

Jelikož mistr rág má velkou znalost o čakrách (energetických centrech, kudy prochází posvátná Kundaliní), zná zvuky čaker, jejich barvy atd., má jeho hudba, jeho rága velkou sílu oslovit čakry a Kundaliní v druhých lidech, kteří mu naslouchají. Tak se jejich čakry mohou léčit za pomocí této hudby. Čakra v těle člověka je vlastně v naší lékařské terminologii „plexus“. Má na starosti orgány i psychiku. Zpíváním, hraním, nebo poslechem rág můžeme své tělo i duši léčit a dokonce i trochu probudit onu Kundaliní.

Třeba santur, který je podobný našemu cimbálu, je jeden z mých nejoblíbenějších nástrojů indické klasické hudby. Dokáže svým kouzelným, jemným zvukem rozpustit napětí mysli. Trochu mi připomíná zvuky himalájských hor a zurčení potoků.

Skuzte si některé hudební meditace tady:  Hudobné meditácie.

 * * *

Tento článok napísala Lenka Procházková, česká speváčka rág a žiačka Majtra Ustada Ghulama Mustafy Khana, jedného z najvýznamnejších hudobníkov hindustánskej (severoindickej) klasickej hudby.

 * * *